LIKVOROLOGIE
Serosní záněty v CNS
Do kategorie serosních zánětů CNS řadíme relativně mírné zánětlivé změny různé příčiny a různé podstaty s hodnotami KEB od cca 15,0 do 38,0 odpovídající normálním energetickým poměrům v likvorovém kompartmentu, nebo zvýšeným energetickým nárokům aktivovaného imunitního systému v CNS. Ty mohou být způsobeny infekčními agens, jako jsou viry, borelie, treponemy atd. Mohou být ale také neinfekční příčiny v podobě autoimunitních postižení, např. roztroušené sklerosy mozkomíšní nebo sekundárně indukovaného autoimunitního zánětlivého procesu při onkologickém onemocnění ve smyslu tzv. paraneoplastického zánětlivého postižení periferního nervového systému (PNS) či CNS. Serosní zánětlivé změny v CNS ale mohou být též žádoucí u pacientů po prodělaném krvácení do CNS, kraniotraumatu, zánětu CNS či neurochirurgické intervenci ve smyslu posthemoragických, posttraumatických, postinflamatorních atd. úklidových reakcí a reparačních a regeneračních změn.
Dominujícím mechanismem může být Th2 imunitní reakce s aktivací B buněk v plasmocyty a s protilátkovou produkcí, dominovat mohou cytotoxické mechanismy v podobě NK buněk či Tc lymfocytů CD8+, při reparačních a regeneračních procesech či alergických reakcích hrají důležitou roli eosinofilní granulocyty, monocytárně-makrofagické elementy zpravidla umožňují bližší specifikaci úklidové reakce a konečně neutrofilní granulocyty jakožto elementy nespecifické imunity jsou bezprostředně nasazovány do první obranné linie při jakémkoliv ohrožení CNS infekční či neinfekční příčiny a jejich přítomnost v likvoru bývá projevem tzv. preventivní neuroprotekce.
Výše uvedenému výčtu pak odpovídá i rozmanitá přítomnost imunokompetentních elementů v cytologických obrazech likvoru při serosních zánětlivých změnách v CNS od neutrofilních granulocytů, přes lymfocytární a monocytárně-makrofagické elementy až po eosinofilní granulocyty.