ONEMOCNĚNÍ

 LEDVIN







Onemocnění ledvin







Onemocnění ledvin


Ledviny jsou orgánem s celou řadou životně důležitých funkcí: vylučování ve vodě rozpustných odpadních a toxických látek, regulace osmolality, vodní, iontové a acidobazické rovnováhy, regulace krevního tlaku, krvetvorby, metabolismu kalcia a další. K základním ukazatelům funkce ledvin, vyšetřovaných v laboratoři,  patří posuzován  glomerulární filtrace, tubulární resorpce a hodnocení event. proteinurie.


Onemocnění ledvin obsahuje velmi širokou škálu chorob (např. akutní a chronické selhání ledvin, vrozená onemocnění, nádory, nemoci glomerulů, tubulointersticiální nefritidy, urolithiáza, obstrukce močových cest, aj.). Z populačního hlediska jsou ale nejvýznamnější chronická onemocnění ledvin, která postihují asi 5 % populace České republiky, a která vedou většinou k postupnému renálnímu selhávání. V důsledku toho stále narůstá počet nemocných, vyžadující dialyzační léčbu a transplantaci ledviny. Nejčastější příčinou selhání ledvin u dospělých se stává diabetická nefropatie, dalšími příčinami jsou např. hypertenze, glomerulonefritidy a intersticiální nefritidy, polycystické onemocnění ledvin a další.

Chronické selhání ledvin je problematické v tom, že významná část nemocných o svém onemocnění neví a onemocnění tak bývá diagnostikováno často až v terminální fázi, kdy je již nutná hemodialýza. Je to dáno tím, že pokles renálních funkcí se v počátečních stadiích většinou neprojevuje žádnými klinickými příznaky a bez laboratorního vyšetření tak uniká diagnostice.

Proto je velmi důležité alespoň orientační vyšetření renálních funkcí při preventivních vyšetřeních u praktického, nebo jiného ošetřujícího lékaře.

Z tohoto pohledu je základním laboratorním vyšetřením v diagnostice chronických onemocnění ledvin stanovení koncentrace kreatininu v krvi, vyšetření moče chemicky a vyšetření močového sedimentu.